Měl jsem tě víc než rád, já jsem tě miloval. A ty jsi mě takhle opustil. Po více jak roce. Přežili jsme už tři rozchody. Proč jsme nepřežili i ten čtvrtý? Mám pocit, že ty jsi nebyl ten, který mě využíval, ale já tebe. Díky tobě jsem se docela zviditelňoval. Cítil jsem se něčím lepší. Bavilo mě to, ikdyž jsi na mě byl tvrdý a já mnohdy krvácel. Ale bolest to byla nádherná, vydržitelná. Každý náš konec byl triumfální. Hlaně pro mě. Nevím jak pro tebe. Sžil jsem se s tebou a nevím, co si teď bez tebe počnu. Vím, že jsem tě odháněl já, já chtěl být sám. Už žádné ty a já, žádne my, ale jen já. Byla to moje chyba? Díky tobě jsem měl plno nových zkušeností. Hlavně v pátek a včera. Ale už to holt na mě bylo moc. Naše společné chvíle se čím dál tím víc zkracovaly, ikdyž obsahovali naprosto to samé. Musím jít dál. Ty už si určitě někoho najdeš. Nesmíš mě zklamat, tak jako jsem tě já nikdy nezklamal a neučinil na tebe nikdy podraz, vždy jsem byl na tebe stejný. Mým emocím ses nikdy nedivil. A já byl rád, že jsem jim konečně mohl dát volnou cestu ven. Zařvat na všechny okolo, prosit tě, odhánět tě. Byl jsi jen můj, ikdyž jsem tě chtěl jednu dobu předhodit někomu jinému, ale nakonec jsem si tě nechal a dojel jsem to s tebou až do úplného závěru. A co teď bude s náma? Ty už si někoho tam z těch ostatních najdeš. Já budu muset jít dál. Vytvářet něco nového. S někým novým. Chtěl bych to všechno co nejrychleji. S tebou jsem se seznámil v jeden den, vyzkoušel v druhý den a třetí den jsem tě představil světu. Všichni se divili, že nám to klape už po tak krátké době. Někdy to sice těžce drhlo, ale překonali jsme to až do včerejška. Budu vzpomínat a NIKDY nezapomenu.Byl jsi prostě jen můj...

Neoznačuj ten den v kalendáři,

raději zařiď ať tu šanci mám,

tak už toho nech a v patách neplač mi.....

SBOHEM......

* 13.4.2006

† 15.7.2007

odpočívej v pokoji, budu vzpomínat...

Poslední dobou se mi stávají čím dál tím víc zajímavější věci. Tak nějak mě to mění. Někdo říká, že k mnohem lepšímu a někomu se zdá, že naopak k horšímu. To už si člověk holt nevybere. Možná to je jen silně přechodné období na nějakou kratší dobu, ale potom nevím jak všechno bude dál. Pokud zůstanu takový jaký jsem, tak nikdy nedosáhnu aspoň jednoho snu. Já se prostě musím aspoň trošku pozměnit, abych dokázal něco víc, abych dokázal něco získat, ale bohužel při té cestě spíš víc ztrácím než nalézám. Ale čas ukáže vše....

Pohrávat si s lidma. Já si s nimi nepohrávám, nýbrž oni se mnou a já na jejich hru jen velmi rád přistupuju, ale pak se nikdo nesmí divit, že to dopadá tak, jak to dopadá – NIC z toho není....Ale já věřím, že do budoucna prostě bude, MUSÍ být..... Vyhlížíme si jeden druhého, ale stane se někdy, že bychom se vyhlíželi navzájem?? Je to tak nemožné? Já si myslím, že není.....Ale stále čekat taky nemůžu, a proto se taktéž nějak snažím jednat, ikdyž bez většího povšimnutí. Ale vydrželi to jiní a já to vydržím taktéž. My všichni ostatní překoušem to přechodné období rádoby změn a vydržíme až do konce. Do konce, který by vlstně měl být začátkem. Začátkem něčeho nového a neznámého, ale přesto překrásného......

Já si tady srdce vylývat moc nechci, protože jsem se hodněkrát sklamal a mockrát něco rozdělal, ale kvůli své nerozvážnosti nikdy nedodělal a nechal silně vyšumět. Ale jednou se vzepřu, přestanu říkat NEVÍM, MOŽNÁ, MÁM OBAVY.........Postavím se na vlastní nohy a začnu znovu nově žít......Možná jsem naivka, ale ten den jednou nastane.............a snad brzy :)

DOBROU NOC

Pokračování změn mé osoby a hlavně vizáže................. (dospívání???)

7 let – 11 let – 15 let – 18 let

Dnešní příspěvek tak trochu pro zasmání....prohrabával jsem se svou databází ještě kinofilmových fotografií a narazil na pár zajímavýh fotek z dob mého raného dětství. Na pár fotkách možná poznáte i jiné lidi (třeba Janu Helebrandovou)....... Klidně přidávejte komentáře, rád se zasměju a časem asi přibudou další fotky v nové rubrice SO LITTLE TIME..........

OMLUVTE, PROSÍM, ZHORŠENOU KVALITU MATERIÁLŮ..............zub času a není skener